Na začátku měsíce října 2020 byl publikován příspěvek ohledně umístění prvního kříže Božích muk. Nejenom místo je historicky původní, ale i vlastní kříže jsou historicky původní. V letošním roce se nám podařilo odkoupit a zachránit šest kusů odlévaných křížů takzvané funerální litiny z druhé poloviny devatenáctého století, které byly používány také jako Boží muka. Ne každý si mohl dovolit vyrobit kříž umisťovaný do krajiny mimo hřbitovy z kamene a tak se s těmito uměleckými litinovými plastikami setkáváme poměrně často. Stavěny byly na místech spojovaných většinou s lidskou tragédií. Ať již to byla místa smrti vojáků v dávných válkách, či úmrtí způsobená bleskem, nebo úrazem při pracovní činnosti.
Dnes již vlastně nevíme, proč byly tyto kříže vztyčovány pro uplynulý čas, který s odchodem posledního pamětníka vše smazal. Jedno ale víme. Byly tu, doplňovaly krajinu, ve které žijeme a byla jim dávána úcta křesťansky vychovávanými lidmi, kteří žili před námi. Přišla ale doba, kdy se lidem víra v Boha zakazovala a vše, co se s Bohem spojovalo, bylo systematicky ničeno. Víra byla po mnoho let zapovězena komunistickou zvůlí, kříže byly povaleny, rozřezány a končily v hutích. Podstavce rozvaleny a kapličky zbořeny. Krajina změnila svůj ráz a ztratila své kouzlo.
Nastal čas, vše vrátit do původního stavu a dokázat budoucím generacím, že jsme poučeni z nedávné minulosti, že dokážeme ctít křesťanskou víru našich dědů a prababiček, přestože mnozí v Boha nevěříme, protože nebylo nikoho, kdo by nás k tomu vedl. Proto usilujeme, aby se křesťanské symboly vrátily do české krajiny. Tím dokážeme těm, kteří smýšlí opačně svou sílu. Je potřeba, zejména v této době, bránit křesťanské tradice, je to odkaz našich předků.
Kříže jsou restaurovány profesionálním způsobem. Je s tím neskutečná práce, kterou tomu věnuje náš Generální převor coby restaurátor a historik. Kříže byly odpadem určeným ke zničení. Postavy Krista pro nánosy použitých barev spíše navozovaly, že jsou figurkami kosmonautů ve skafandrech. Kříže ztratily veškerou drobnost a zdobnost jim danou dávnými umělci. Destičky a jiné doplňky na tom nebyly o nic lépe.
Tím, že jsou zasazeny v kamenných blocích, se nemohly odvézt na pískování, čímž by se obnova urychlila, ale také by se nepřišlo na to, která vrstva barev byla nanesena první. O zlacených, nebo stříbřených místech bychom nemuseli také nic zjistit.
Tím, že se vše provádělo mechanicky došlo vlastně velice pomalým způsobem na restaurování původní podoby litinových křížů. Pod nánosy levné stříbřenky určené na kamna se našlo zlacení, pod nánosy černé acetonové barvy byl nátěr z barev přírodních.
Nejsložitějším úkolem bylo svaření odlomených částí a zabroušení svárů. Ne každý vám litinu dokáže svařit. Většinou to byly paže Krista, které byly zlomeny a jednou i kříž celý. To byl ale vandalský čin provedený během restaurování.
Je velmi složité, až svízelné, přesvědčit majitele pozemků, kde původní kříže stály a úřady, aby se mohly znovu do krajiny umístit. Ne vždy se to daří. Chce to čas a nevzdávat se snadno.
Jedna prosba na závěr, pokud by měl někdo možnost tyto relikvie pro nás získat, v jakémkoliv stavu, či finančně nám pomoci v této činnosti, napište nám. Je to odkaz i Vašich předků. A ten by měl být zachován. Děkujeme moc.