(Václav Holoch Jílovský – JÍLOVSKÉ EPIGRAMY)
Andělská svíce hoří, klidné světlo dokola.
Sváteční čas se s posledním Adventem snoubí.
Krásné chvíle všem, v duši vlídnost v srdci pokora.
Zavzpomínám, zalistuji v mysli, rok po roce.
Vzpomenu si na babičku a vánoční tradice.
Lití olova, pouštění skořápek, betlém, jesličky a jezulátko.
Vše jsem zažil, mám na to věk.
Jedno se mi nikdy nezdařilo, šidit břich a vidět Zlaté prasátko.
Zase dřepím, zase žeru, tvořím velké umění.
Koukám, že v letošním roce, nic se na tom nezmění.
Myslím na ty v nouzi, mají prázdný pupek.
Co si dáti předsevzetí, denně dobrý skutek.
Pro lakomce a sebestředce, jak zachovat si tvář?
Postavte se před zrcadlo a dejte si nad panděro,
velkou zlatou svatozář.