Tradiční Svatováclavská národní pouť, pondělní ranní nešpory, venkovní koncert, vše v Staré Boleslavi bylo zrušeno. Zůstala pouze hlavní mše pro kněží, samozřejmě s rouškami.
Zrušeno bylo i předávání vyznamenání Svatováclavskou plaketou, kterou náš Generální převor, bratr Petr dostane za svou neskutečnou aktivitu a čistotu duše.
Obrovské úsilí, které bratr Petr vyvíjí v oblasti znovuobnovování Božích muk na původních místech začíná nést své ovoce. Nejdříve restaurování historických křížů, potom neskutečné papírování, souhlasy majitelů pozemků, samospráv atd. vyústilo v první realizaci. V sobotu 26. 9. 2020 ve vesničce Popovice u Dřevčic ( asi pět km od Brandýsa směrem na Prahu) byla vztyčena první zrestaurovaná Boží muka, v říjnu se ještě vysadí stromy ( jabloně) a zabetonuje lavička.
Druhá Boží muka budou na křižovatce silnice vedoucí z Brandýsa na Kostelec nad Labem a Polerady. Povolení již jsou všechna, složitost bude v tom, že kříž s kamenem váží půl tuny. Pomůžou Technické služby města za aktivního přispění místostarosty.
Dále je rozjednán další kříž v obci Starý Brázdim, kde při obraně vsi v roce 1809 proti Francouzům padl voják co obec hlídal jako stráž. Jmenoval se Josef Drnka. Všechny tyto aktivity jdou ale velmi pomalu. Někdy se čeká několik měsíců na povolení a někde se vůbec nechce nikdo o tom bavit.
Obdivuhodné je na tom to, že bratr Petr vše realizuje ze svého rozpočtu, neboť náš řád má zatím omezené finanční prostředky. Je to tak trochu naše vina, neboť jako neziskovka zatím vůbec nevyužíváme velmi štědrých možností daných projekty a granty. Do budoucna je nezbytností tyto možnosti využívat, protože k tomu jsou určeny a nevyužívat je, je přinejmenším hloupé.
Takže Boží muka, kříže, věnce, kytice k pietám, hroby, charitu zvládá bratr Petr sám, přestože nemá v kapse desetitisíce. Vše dělá srdcem a nemá žádné velikášské plány.
Je to jeho volba, ale poslání našeho Řádu, na základě stanov, zahrnuje mnohem více a nutno si přiznat, že tímto způsobem sice můžeme pomáhat, ale finanční stabilita a soběstačnost teprve může dát Řádu křídla a zajistit daleko vyšší pomoc potřebným. Oni si to nedokáží zajistit sami, veškeré finanční, věcné i další podpory právě vedou přes organizace, které to mají tzv. v popisu činnosti. A to my máme, takže je naší povinností to využívat.
Prvního října 2020, v městském muzeu, bude otevřená výstavu Třicetiletá válka, kterou bratr Petr připravuje v rámci své týdenní dovolené.
Osmého října 2020 proběhne křest jeho dvou nových knížek a do Vánoc musí mít srovnaný rukopis knihy o roce 1866.
Časovým pseudouvolněním je zajisté rušení mnoha plánovaných akcí a piet, odvolávají se i velké akce.
Je obdivuhodné, co se toho dá stihnout, k tomu za své, přestože bratr Petr je normálně pracující, navíc invalidní důchodce. Velká inspirace nejenom pro členy našeho Řádu.